7. dubna 2013 v 17:12
|
Hola! Nevím proč jsem zrovna po tomhle týdnu měla potřebu použít španělský pozdrav, i když teda asi mám no, a pokud někdo z vás bude tak vytrvalý a přečte si tenhle článek až do konce, tak to bude vědět taky :D
No co si budeme povídat, ve škole se blíží třetí čtvrtletí, učitelé zadávají jen samé písemky a projekty, a mně opravdu přestává stačit těch pár hodin spánku, které během týdne mám… Ale tohle zná asi většina z vás ne?

Co se té španělštiny týče, mám pocit, že mě tenhle týden obklopuje snad úplně všude :D Ve středu večer dorazili k nám na školu studenti z různých světových hotelových škol (Turecko, Portugalsko, Španělsko - samozřejmě :D a ještě snad nějaké další národnosti), abych pravdu řekla, španělštinu mám hrozně ráda, ale i přesto jsem byla neskutečně šťastná, že jsem nebyla jednou z těch, co jeli tyto studenty vyzvedávat na pražské letiště. Ale největší vrchol mé španělštiny jsem zažila hned ve čtvrtek.. přesně si pamatuji, jak jsme si ve středu večer se spolubydlící říkaly, že je fajn, že jsme se předem nikam nepřihlásily na konverzační soutěž ze ŠJ, protože jsme díky tomu měly večer zas o něco míň starostí a nemusely se připravovat na různá konverzační témata. Úplně se slyším, jak jsem se uklidňovala slovy: "Mně do té soutěže španělštinářka stejně nedá, protože ví, jak bývám nervózní, když mám s někým takhle španělsky mluvit." Ach, jak naivní tato slova byla! :D Přesně to jsem si říkala už ve čtvrtek dopoledne, kdy za naší třídu chyběl jeden student do soutěže. A opravdu jsem neměla radost, když mě obě zkoušející učitelky oslovily větou: "No tak pojď, my tě chceme slyšet mluvit." a ta jedna pokračovala: "Budeš to mít jako přípravu na maturitu.". A bohužel moje odpověď: "Tak to ne, já nikam mluvit nejdu" jim nestačila. Tudíž už o pár minut později jsem stála u stolku s lístečky, kde jsem si vylosovala téma ke konverzaci, které znělo: "Mis intereses" (mé zájmy), následně jsem dostala pár minut na přípravu (které mi mimochodem přišly jako by to bylo tak pár vteřin) a následně už mě volaly k lavici, kde jsem seděla naproti oboum zkoušejícím. Upřímně, vůbec jsem nevěděla, jak chci začít, jakoby se mi to v tu chvíli všechno vypařilo z hlavy a nedokázala bych říct ani jak se jmenuji :D Ale jo, nakonec jsem ze sebe pár vět vysoukala, na pár jejich dotazů odpověděla a šťastně jsem se mohla vrátit do své lavice. Ale teda horko mi bylo asi ještě hodinu po tom :D Ale potěšilo mě, že prý mám milý projev a moc hezký přízvuk. V kategorii třetích ročníků bych prý nakonec skončila asi třetí, což vlastně není až tak špatné, ale stejně, tyhle soutěže prostě nejsou nic pro mě :D
Já mám španělštinu také moc ráda a také ještě italštinu. Ono se o obou těchto jazycích říká, že jsou jednoduché, ale já tomu moc nevěřím :-D. Hlavně že jsi zvládla odpovědět na to, na co se tě ptali, jelikož já bych ze sebe asi nic nedostala. :-D